Za Vladimírem Bornem
Drahý Vladimíre,
Je bolestné loučit se s tebou, protože se to zdá skoro neskutečné. 8. 7. 2016 jsi mne pozval do nemocnice a požádal jsi mne vlastně o poslední službu lásky - oholení a úpravu nehtů na rukou. Nevěděl ani jeden z nás, že to bylo naše poslední setkání a že si již ruku spolu ruku nestiskneme.
Vladimíre, nejen tento den jsi byl plný energie, radosti a naděje a tiskl jsi mi levou ruku a říkal jsi, vidíš, již mám zase sílu a brzo půjdu domů. Já jsem o tom nepochyboval. Ale vždy jsi říkal, jak Pán dá. Toužil jsi tu být ještě dva roky a poděkovat za 80 let života, dokončit Loretu do jejího výročí v roce 2018, kterou jsi tolik miloval, stejně jako chrámy v tvých farnostech, které jsi zvelebil péčí obdivuhodnou, plnou citlivosti k architektuře. Vždy jsi říkal, víš, lidi přijdou a zvednou hlavu a uvidí kus nebe, je dobré tuto krásu domu Boha ukazovat, je tak potřebné pozvedat lidské duše k Hospodinu. Pán toto jistě vše promění a dá, že se Loreta dokončí a ty Vladimíre, budeš přitom s námi, neboť máme v Tobě velkého a pracovitého přímluvce v Nebi.
Vladimíre, zval jsi lidi ke stolu Páně, ale i ke stolu plnému jídla při všech slavnostech, neboť jsi nás dával dohromady jako jednu velkou rodinu. Nechci zde vyzdvihnout, co již udělala média a přátelé, co všechno ti Pán dal za velké dary, jako protiváhu tvých zdravotních hendikepů. Ty jsi miloval Boha, lidi a On miloval tebe. Řídil jsi se životním krédem sv: Benedikta - modli se a pracuj - vše v rovnosti.
Vladimíre, ale já ti chci nyní poděkovat hlavně za Charitu - byl jsi u jejího zrodu v roce 1993, kdy ji otec biskup František zřídil a tebe požádal o službu PREZIDENTA, byli jsme si od počátku velmi blízko a tak jsi byl z 23 let služby Diecézní charity Plzeň 18 let jejím prezidentem, sloužícím a milujícím.
Nebyla to lehká doba, ale vždy jsi dokázal naslouchat a podpořit a sdělit budu se za to modlit, neboj se. Děkuji ti za všechna setkání v diecézi s klienty a zaměstnanci služby Charity, děkuji za službu v Radě prezidentů CHČR. Byl jsi také velmi aktivním podporovatelem díla Charity ve farnostech – hned jsi otce biskupa Františka požádal o založení Oblastní charity Bor a Farní charity Stráž, dával jsi lidi dohromady a podporoval láskou a péčí ke službě velkého dobra pro mnoho lidí a tak jsem si jist, že mohu za všechny charitní dobrovolníky v těchto Charitách říci, děkujeme za vše a budeme s láskou pomáhat dál, stejně jako za tebe těmto tvým lidem poděkovat za jejich náročnou službu lásky.
Též bylo Tvoji aktivitou účinná prosba, aby DCHP převzala odpovědnost za Domov pro seniory v Boru a tak se za vzájemné spolupráce s městem Bor stalo před 15 lety. Do Domova jsi rád chodil na podporu týmu i klientů a velmi ses zajímal, jak se službě daří. Děkujeme za tvoji lásku zde.
A v posledku ti drahý Vladimíre, moc děkuji za tvoji službu při rozvoji TS. Od první chvíle, kdy Ts začala v roce 2000, jsi byl otcem podporovatelem a velkým pomocníkem při setkání lidí během koledování a v zajištění koledníků. Dokázal jsi lidi pochválit a získat pro společné dobro. Vím, že tím bylo mnoho lidí osloveno na celý život a nesou tento prostor komunikace a pomoci v srdci.
Náš drahý Vladimíre, vím, že se budeš stále zajímat o naši společnou službu Bohu a lidem, děkuji, že budeš naším přímluvcem u Boha a tvoje spojení s lidmi, které jsi nosil v srdci, nekončí, také ty zůstaneš v našich srdcích trvale a tato vzájemná láska přinese svoje plody.
Vladimíre, ty jsi přijal od Boha velké dary, odpověděl jsi na ně Ano a Bůh toto Ano proměnil v plody velké a něžné lásky zde a jistě budou zdrojem inspirace pro naši budoucnost. Skláním se k tobě a děkuji.
Jiří Lodr
